Při podezření na karcinom prostaty se krom vyšetření per rektum a rozboru krve na prostatický antigen provádí ultrazvukové vyšetření. Pokud jsou na něm patrné změny, přichází na řadu odběr vzorku tkáně, jenž je podroben histologickému vyšetření. To je nejdůležitějším momentem každého pacienta. Právě ono rozhodne o následné léčbě. Povětšinou však dochází k vyšetření i ostatních orgánů pomocí CT (počítačová tomografie), magnetické rezonance atd. Cílem je ověření, zda nedošlo k rozšíření metastáz.
Při stanovení postupu léčby se klade důraz na rozsah postižení, věk a zdravotní stav pacienta. Využívány jsou čtyři metody, chirurgická, radioterapie, chemoterapie a hormonální léčba. Při operaci dochází k odstranění prostaty a žláz k ní přilehlých. Jejím hlavním cílem je zabránit bujení rakoviny do dalších orgánů v těle. Operace však není vhodná pro každého pacienta. K rizikům patří možnost krvácení během i po operaci a zjizvení tkáně na močové trubici, což způsobuje problémy s močením.
Radioterapie, neboli lidově řečeno ozařování působí na maligní nádorové buňky radiační energií. Maligní buňky mají menší schopnost regenerace a jsou tedy takto ničeny. Společně s nimi ozařování sice ničí i zdravé buňky, ty je však naše tělo s malou pomocí moderní medicíny schopno nahradit novými. Jedno ozařování trvá cca 10 až 15 minut a je nutné ho podstupovat 5x týdně po dobu sedmi týdnů. Výhodou této metody je bezbolestnost. Mezi vedlejší účinky se řadí únava, průjmy, únik moči, problémy s erekcí či pálením při močení. Avšak lze ji aplikovat pouze při maligním nádoru bez metastáz.
Při hormonální léčbě je u pacienta potlačen testosteron, jenž podporuje růst nádoru. Při jeho vypuzení z těla přestává rakovina růst, v lepším případě přechází do stádia hibernace. Nejčastěji je nasazována, došlo-li již k rozšíření do lymfatických uzlin či kostí. S oblibou je používána pro zmenšení nádoru prostaty před nasazením ozařování či plánovanou operací. Předchozí dvě varianty léčení mohou být náročné hlavně pro starší pacienty, pro které je hormonální terapie jedinou variantou, jak rakovinu kontrolovat. Pomocí hormonů dochází však pouze k oné kontrole růstu, nikoliv však k vyléčení. K vedlejším účinkům patří návaly horka, bolesti prsou, jejich zvětšení a sníženému libidu až impotenci.
Chemoterapie je rozšířenou metodou v boji proti rakovině. U rakony prostaty je však nasazována jako poslední záchrana ve chvíli, kdy předchozí metody selhali a nepodařilo se jimi zastavit bujení.